Botticelliho „Zrození Venuše“ – hymna na krásu a znovuzrození

Pozadí obrazu je minimalistické – moře a nebe bez horizontu. To vytváří pocit nadčasovosti a prostoru a zdůrazňuje mytologickou povahu scény. Mušle, na které Venuše stojí, je symbolem čistoty a znovuzrození.
Obraz byl dávno zapomenut a znovuobjeven až v 19. století, kdy v něm prerafaelité a romantici viděli ideál čisté, vznešené krásy. Dnes je umístěn v galerii Uffizi ve Florencii.
„Zrození Venuše“ ovlivnilo módu, film a reklamu. Její póza, lastura a rozpuštěné vlasy se staly archetypy ženské krásy. Je však důležité si uvědomit: nejde jen o estetické prohlášení, ale o filozofické prohlášení o podstatě lásky a umění.
Botticelli neusiloval o realismus – jeho styl je lineární, dekorativní, téměř ikonický. To zdůrazňuje spíše symbolickou než iluzorní povahu obrazu.
„Zrození Venuše“ je hymnou na lidského ducha, schopného povstat z chaosu. V době války, krize a cynismu nám obraz připomíná, že krása, láska a harmonie jsou možné – stačí jim jen věřit.